Strategie jednání - rozvod

18. 11. 2025

Nejčastější chyby, kterým je vhodné se vyhnout

1. Vést spor primárně emocemi

Rozhodování motivované pocitem křivdy, „principem“ nebo touhou po satisfakci zpravidla vede k:

  • prodloužení řízení,
  • vyšším nákladům na právní zastoupení,
  • zhoršení vyjednávací pozice.

Prakticky: jednat racionálně, pracovat s daty, kalkulacemi a jasnými čísly.

2. Uzavírat dohody bez přesného ocenění majetku

Častý problém nastává, když jedna strana přebírá majetek bez reálného ocenění nebo bez posouzení budoucí hodnoty.

Prakticky:

  • vždy požadovat znalecký posudek (nemovitosti, podnik, podíl),
  • porovnat tržní hodnotu vs. účetní hodnotu,
  • u majetku s výnosy posoudit i peněžní tok, ne pouze nominální cenu.

3. Podcenit existující dluhy a skryté závazky

Do společného jmění patří nejen aktiva, ale i závazky. Pokud nejsou vyjasněny, může jeden z partnerů převzít dluhy, které původně nezamýšlel.

Prakticky:

  • provést kontrolu všech smluv (banky, leasing, kreditní karty),
  • ověřit závazky v rámci podnikání jednoho z partnerů,
  • zkontrolovat ručitelské závazky,

Nezapomenout na obchodní podíl, firmu, podnik, tomu přizpůsobit postup, odhad.

4. Dohoda bez časového plánu a mechanismu plnění

Přidělení majetku „na papíře“ nic neřeší, pokud není jasně stanoveno, kdy a jak se plnění uskuteční (např. doplatek ceny, vyvázání z hypotéky).

Prakticky:

  • vždy stanovit lhůty, splátkový kalendář, sankce za prodlení,
  • u hypotéky vyžadovat písemné vyvázání jednoho z partnerů bankou.

5. Ignorování daňových a budoucích nákladů

Některé převody mohou mít daňový dopad, jiné mohou znamenat trvalou zátěž (např. správa nemovitosti, opravy).

Prakticky:

  • prověřit daňové dopady prodeje či převodu majetku,
  • započítat budoucí náklady na údržbu, provoz a poplatky.

6. Absence dlouhodobého finančního plánu po rozvodu

Rozvod zásadně mění cashflow obou stran. Bez plánu může dojít k rozpadu rezerv nebo neschopnosti investovat.

Prakticky:

  • sestavit rozpočet na 12–24 měsíců po rozvodu,
  • obnovit finanční rezervu (ideálně 3–6 měsíců výdajů),
  • zvážit další spoření/investice dle reálné situace.

Doporučení pro postup v praxi (minimální sada)

Krok

Obsah

Výstup

1

Sepsat seznam aktiv a závazků

Přesný inventář SJM

2

Provést ocenění (nemovitosti, podnik, úspory)

Reálná hodnota v Kč

3

Návrh scénářů dělení (2–3 varianty)

Porovnání dopadů na obě strany

4

Právní zajištění dohody

Notář + smlouvy + banky

5

Finanční plán po rozvodu

Cashflow, rezervy, investice

Níže je vzorová jednací strategie pro vypořádání společného jmění manželů v situaci, kdy je cílem dosáhnout dohody a současně chránit vlastní pozici. Text je koncipován jako praktický podklad pro postup při jednání se stranou druhou i s právními zástupci.

Jednací strategie – rámec

1. Cíle

Primární cíl:

  • Uzavřít dohodu o vypořádání SJM, která bude finančně udržitelná, právně definitivní a administrativně realizovatelná.

Sekundární cíle:

  • Minimalizovat náklady řízení (čas, právní služby, znalci).
  • Zamezit eskalaci konfliktu a přerůstání sporu do soudního řízení.
  • Předejít budoucím sporům o závazky či interpretaci dohody.

2. Výchozí pozice

  • Seznam aktiv a závazků je známý, ideálně písemně potvrzený oběma stranami.
  • U majetku s nejistou hodnotou (nemovitosti, podnik, investice) je připraven návrh na ocenění znalcem.
  • Identifikována jsou aktiva strategická (např. bydlení, podnikání, rodinný majetek) a aktiva indiferentní (úspory, spotřební věci).

3. Možnosti rozdělení – variantní návrhy

Připravit minimálně dvě varianty, ideálně s čísly:

Varianta

Popis

Výhoda

Nevýhoda

A

Přenechání nemovitosti jednomu z partnerů proti doplatku

jednoduchost

nutné financování doplatku

B

Prodej nemovitosti třetí osobě a rozdělení výnosu, dětem

čisté vypořádání

čas a náklady na prodej

C

Kombinovaná varianta (např. převod podílu + rozdělení úspor)

flexibilita

nutnost přesného ocenění

Cíl jednání: Udržet kontrolu nad variantami, nikoli nad emocemi.

4. Jednací taktika

  • Jednat v krátkých blocích, nikoli dlouhých vyčerpávajících setkáních.
  • Vést jednání písemně nebo za asistence třetí strany, pokud hrozí eskalace.
  • Trvat na věcné argumentaci: čísla, ocenění, lhůty, splátky, bankovní stanoviska.
  • Vyhýbat se diskusím o minulosti: nezvyšují pravděpodobnost dohody.

Doporučená věta pro odklon emocí:
„Nerozporuji, že to bylo těžké období, ale pro tuto část jednání potřebuji pracovat s konkrétními čísly.“

5. Minimální podmínky (tzv. červené linie)

Definovat předem, nikoli až v průběhu jednání.

Příklady:

  • Nebude přijata dohoda, která neupravuje vyvázání z hypotéky v písemné podobě.
  • Nebude přistoupeno na převzetí závazku, jehož výše a účel nejsou ověřeny.
  • Nebude podepsána dohoda bez přesně stanoveného kalendáře splátek a sankce za prodlení.

6. Procesní kroky a dokumentace

  • Příprava návrhu dohody ve dvou verzích: stručná (k jednání) a finální (pro podpis).
  • Zajištění vyjádření banky k hypotéce (vyvázání nebo refinancování).
  • Pokud vzniká doplatek: stanovit způsob platby, případně zajištění (notářská úschova, zástava, směnka se zajišťovací funkcí).

7. Ukončení jednání

  • Dohoda musí být podepsána v odpovídající  formě , pokud je součástí převod nemovitostí.
  • Po podpisu: okamžitě provést praktické kroky (katastr, banka, převody, zrušení společných účtů).

Doporučení pro přípravu před prvním jednáním

  1. Sepsat vlastní cíle a limity na jeden list.
  2. Uspořádat podklady: ocenění, výpisy, závazky, korespondence s bankou.
  3. Zvolit tón jednání: neutrální, věcný, orientovaný na řešení.

Motto : Raději půl roku jednat, než se tři roky soudit.

Příště : Spor před soudem